Každé pravidlo má svůj paragraf

Prodáš-li cenný papír (akcii, ETF, podílový list) po více než 3 letech od nabytí, je příjem osvobozený od daně — bez ohledu na výši zisku. Lhůta musí uplynout celá: prodej přesně na třetí výročí ještě osvobozený není, den po něm už ano.

Každý nákup má vlastní lhůtu. Přikupoval jsi stejné ETF postupně? Danero vede každý nákup zvlášť a při prodeji přesně ví, které kusy už testem prošly a které ne — na časové ose uvidíš datum osvobození každého lotu.

Lhůta běží ode dne vypořádání obchodu (dne, kdy se ti kusy skutečně připíšou na účet — u amerických akcií den po obchodu, v Evropě typicky dva dny), ne ode dne kliknutí na „koupit“. Část praxe počítá den obchodu — bereme to jako sporný výklad a defaultně počítáme bezpečnější den vypořádání.

Pro rok 2025 navíc platil strop: takto osvobodit šlo nejvýš 40 mil. Kč příjmů za rok. Od roku 2026 je strop pro cenné papíry zrušený — pro kryptoaktiva platí dál.

Jsou-li tvoje celkové tržby z prodejů cenných papírů za rok nejvýš 100 000 Kč, jsou osvobozené — i když jsi nic nedržel 3 roky. Pozor: počítá se objem prodejů (kolik ti z nich přišlo), ne zisk. I prodej za 101 000 Kč se ztrátou limit prolomí.

A je to útes, ne odpočet: do 100 000 Kč je osvobozené všechno, od 100 001 Kč padá tohle osvobození celé. Limit se navíc sčítá přes všechny tvoje brokery a účty dohromady.

Sporné je, jestli se do úhrnu počítají i prodeje osvobozené časovým testem. Převažující (striktní) výklad říká, že ano — a ten máme jako default. Mírnější výklad je nepočítá; Danero ti vedle vyčíslí, co by pro tebe znamenal, i s poctivým popisem rizika.

Limit pro cenné papíry a limit pro kryptoaktiva jsou dva oddělené limity — čerpají se nezávisle na sobě.

Od 15. 2. 2025 mají kryptoaktiva vlastní osvobození po vzoru cenných papírů: vlastní limit 100 000 Kč ročních tržeb i vlastní tříletý časový test. Doba držby před účinností zákona se započítává — bitcoin koupený v roce 2020 a prodaný v březnu 2025 je osvobozený.

Prodeje mezi 1. 1. a 14. 2. 2025 ale osvobodit nejdou — daní se celé (a do limitu 100 000 Kč se nepočítají). Za rok 2024 a dřív krypto žádné osvobození nemělo.

Stablecoiny (tokeny navázané na měnu, třeba USDT nebo USDC) zákon z limitu 100 000 Kč výslovně vylučuje — hodnotové osvobození na ně neplatí. U tříletého testu je naopak nevylučuje; je to sporné místo a v aplikaci na něj u dotčených prodejů upozorníme.

Směna krypta za jiné krypto je daňově prodej — daní se v obvyklé ceně, i když jsi žádné koruny neviděl. A krypto je jiný druh příjmu než cenné papíry: ztráty z krypta nejde odečíst od zisků z akcií, ani naopak.

Zahraniční dividendy se u nás daní z hrubé (brutto) částky — tedy z toho, co firma vyplatila před stržením zahraniční daně, ne z toho, co ti přistálo na účtu.

Daň sraženou v zahraničí si můžeš započíst proti české dani, a to po jednotlivých státech — vždy ale jen do stropu ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění: USA, Německo či Japonsko 15 %, Nizozemsko jen 10 %. Co je sraženo nad smluvní strop, fakticky propadá.

U amerických akcií rozhoduje formulář W-8BEN (potvrzení brokerovi, že nejsi americký daňový rezident): s ním se sráží 15 %, bez něj 30 % — započíst jde i tak jen 15 %. Nebudeme se tě na něj ptát, poznáme ho z výše srážek ve tvých datech.

České dividendy jsou vyřešené srážkou 15 % u zdroje — do přiznání se neuvádějí a do žádných limitů nevstupují. Úroky od brokera se daní celé, bez výdajů.

Jsi OSVČ v paušálním režimu a limit 50 000 Kč jsi nepřekročil? Pak si sraženou daň ze zahraničí v Česku nezapočteš — a je to tak v pořádku. V paušálním režimu je tvoje daň rovna paušální dani (§ 7a), takže z těchhle dividend a úroků tu žádnou daň neplatíš. Není proti čemu srážku započítat.

Kdybys ji v přiznání uplatnil, přestala by ti daň být rovna paušální dani za celý rok (§ 7a odst. 5). Kromě přiznání by přišly přehledy pro ČSSZ i zdravotní pojišťovnu a doplatek pojistného ze skutečných příjmů. V paušálním režimu bys přitom zůstal a zálohy platil dál. Co dává smysl místo toho: hlídat, ať ti v zahraničí nesrazí víc, než dovoluje smlouva — u amerických dividend bez formuláře W-8BEN je to 30 % místo 15 %. Rozdíl se žádá zpět ve státě zdroje, ne v českém přiznání. (Kdo limit 50 000 Kč překročil, přiznání podává tak jako tak a zápočet uplatní v plné výši.)

CFD, opce a futures (nástroje odvozené od ceny něčeho jiného) nejsou cenné papíry — daní se jako ostatní příjem a tvoří samostatný druh vedle akcií a krypta.

Nevztahuje se na ně žádné osvobození: ani tříletý test, ani limit 100 000 Kč. Zisky a ztráty se sčítají jen mezi deriváty navzájem — derivátovou ztrátu nejde odečíst od zisků z akcií a celková ztráta za rok zaniká, do dalšího roku se nepřenáší.

K derivátům drobných investorů neexistuje oficiální metodika ani judikatura — pravidla stojí na obecném textu zákona a ustálené praxi daňových poradců. Kde je výklad nejistý, volíme bezpečnou variantu a říkáme to nahlas.

OSVČ v paušálním režimu: aby daň zůstala „rovna paušální dani“, smí tvoje příjmy z kapitálu, nájmu a ostatní příjmy (mimo podnikání) dělat v úhrnu nejvýš 50 000 Kč za rok. Počítají se hrubé tržby, ne zisk — prodej akcií za 120 000 Kč se ziskem 5 000 Kč znamená 120 000 Kč do limitu. Osvobozené příjmy a české dividendy se srážkou se nepočítají vůbec.

Prolomení limitu paušální režim neukončuje — jen za ten rok podáš běžné přiznání a přehledy pojistného; zaplacené paušální zálohy se započtou.

Zaměstnanec podává přiznání, přesáhnou-li jeho zdanitelné příjmy mimo zaměstnání 20 000 Kč za rok. Pro ostatní platí obecný limit 50 000 Kč zdanitelných příjmů. Jestli se tě to týká, zjistíš za minutu v kalkulačce přiznání.

Zvlášť stojí oznámení osvobozeného příjmu nad 5 000 000 Kč. Týká se i příjmu, který danit nemusíš — třeba prodeje akcií po třech letech držby. Přiznání kvůli němu nevzniká, ale finanční správě se ta jediná částka musí oznámit. Pokuta za neoznámení jde do procent z neoznámené částky, takže se to vyplatí nepřehlédnout. Danero takové příjmy označí samo.

Lhůta na oznámení je kratší, než čekáš. Kdo přiznání podává, oznamuje ve stejné lhůtě jako přiznání. Kdo ho nepodává, má na oznámení jen tři měsíce po konci roku — měsíc navíc totiž zákon dává jen tomu, kdo přiznání skutečně podá elektronicky, a půl roku jen tomu, komu ho podá poradce.

Obchody v cizí měně se přepočítávají do korun. Zákon nabízí dvě soustavy: jednotný kurz GFŘ (jeden kurz za celý rok, vyhlašovaný zpětně v lednu) nebo denní kurzy ČNB. V jednom roce se nesmí kombinovat — ale vybrat si smíš tu výhodnější.

Danero proto spočítá obě varianty a ukáže rozdíl v korunách (klidně i desítky tisíc). Jednotný kurz za běžný rok je do lednového vyhlášení jen orientační — a v aplikaci ho tak i označujeme.

Nákupní cena (výdaj) se přepočítává kurzem roku nákupu, ne roku prodeje. Přesně tohle je nejčastější chyba ručních výpočtů.

Když prodáš část pozice, kterou jsi nakupoval postupně, musí se určit, které kusy to byly — na tom závisí zisk i časový test. Zákon metodu nepředepisuje: FIFO (nejstarší kusy první), LIFO (nejnovější první) i vlastní výběr konkrétních kusů jsou přípustné. Podmínkou je průkaznost a konzistence.

Default je FIFO — nejběžnější a nejsnáz obhajitelná metoda. Danero ale spočítá i ostatní varianty vedle sebe; zvolenou metodu na daný rok zafixuje a vytiskne do podkladů, ať je výpočet doložitelný.