Dividendy ze zahraničí v přiznání: brutto, srážka a zápočet

Firma vyplatí dividendu, stát, kde sídlí, z ní rovnou srazí daň a na účet ti přijde zbytek. Česká daň se ale počítá z částky, kterou firma vyplatila před srážkou (brutto), ne z toho, co ti přišlo. Výdaje se od dividend neodečítají.

Pozor na výpisy, které ukazují čistou částku. Třeba u Trading 212 je „Price / share“ u dividendy už po srážce a hrubá částka je teprve součet výplaty a sražené daně („Withholding tax“).

Na koruny se dividenda přepočítá jednotným kurzem za celý rok, nebo denními kurzy ČNB. V jednom roce se soustavy nesmí míchat (jak se volí kurz).

Aby se jedna dividenda nedanila dvakrát, odečteš daň sraženou v zahraničí od české daně. Zápočet má dvě meze: nejvýš tolik, kolik dovoluje sazba ze smlouvy se státem, odkud dividenda přišla, a nejvýš tolik, kolik česká daň z příjmů z toho státu dělá. Počítá se po jednotlivých státech, v přiznání v příloze č. 3.

Formulářem W-8BEN potvrzuješ brokerovi, že nejsi americký daňový rezident. S ním USA srážejí 15 %, bez něj 30 %. Smluvní strop se tím ale nemění.

Danero se na formulář neptá. Pozná ho z výše srážek ve tvých datech, a když je srážka vyšší než strop, upozorní tě.

Stropy jsou ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění a liší se. USA, Německo, Japonsko a Irsko mají 15 %, Nizozemsko jen 10 %. Když ti nizozemská firma srazí 15 %, započteš jen 10 %. Zbytek v Česku propadá a vrátit si ho jde nanejvýš žádostí v Nizozemsku.

U států, jejichž smlouvu jsme zatím neověřili, počítá Danero se stropem 15 % a řekne ti to. Skutečný strop může být nižší.

Z dividend českých firem srazí 15% daň už ten, kdo je vyplácí, a tím je vyřízená. Do přiznání se neuvádějí a do žádného limitu se nepočítají.

Jsi v paušálním režimu a limit 50 000 Kč jsi nepřekročil? Pak si sraženou daň ze zahraničí v Česku nezapočteš, a je to tak v pořádku. Tvoje daň je rovna paušální dani, z dividend tu žádnou daň neplatíš, takže není proti čemu srážku započítat.

Kdybys zápočet v přiznání uplatnil, přestala by ti daň být rovna paušální dani za celý rok a čekalo by tě přiznání, přehledy pro ČSSZ i zdravotní pojišťovnu a doplatek pojistného. V paušálním režimu bys přitom zůstal. Srážka nad smluvní strop se žádá zpět ve státě, kde se srazila. Kdo limit překročil, přiznání podává tak jako tak a zápočet uplatní běžně, do smluvního stropu. Víc v článku OSVČ v paušálu a investice.

Zahraniční dividendy a úroky jde v přiznání dát do samostatného základu se sazbou 15 % (§ 16a). Smysl to má jen tehdy, když by tě jinak zasáhla sazba 23 % — za rok 2026 u základu daně nad 1 762 812 Kč.

Má to háček: slevu na poplatníka lze uplatnit jen proti dani z ostatních příjmů (mzda, podnikání, prodeje), ne proti dani ze samostatného základu. Kdo kromě dividend a úroků jiné příjmy nemá, může o slevu přijít, a samostatný základ ho pak vyjde dráž. Danero spočítá obě varianty a ztrátu slevy vyčíslí.

Do limitů pro podání přiznání se zahraniční dividendy počítají taky brutto. Zaměstnanec za rok 2026 podává přiznání, když příjmy mimo zaměstnání přesáhnou 20 000 Kč, paušalista hlídá 50 000 Kč. Kdo limit nepřesáhne a jiný důvod k přiznání nemá, dividendu do přiznání nedává, českou daň z ní neplatí a srážka v zahraničí zůstane, jak je. Celý přehled je v článku Kdy kvůli investicím podáváš přiznání.

Danero z výpisů dopočítá hrubé částky, srážky rozdělí po státech, zápočet omezí stropy ze smluv a připraví podklad pro přílohu č. 3. Které platformy umíme načíst, najdeš na stránce Platformy.